Kolik bohatství v sobě nosíme a přesto žijeme v takové bídě…
Cituji slova jednoho milujícího a pokorného srdce.
Co k tomu říci, co popřát nám všem?
Je třeba na hlubinu našich srdcí sestoupit, chtít to bohatství z hlubin našich srdcí vytěžit pro dobro druhých. Pramen lásky v srdcích otevřít, dát z Něj druhým živé vody pít. Kéž ve světle Lásky věčné naše srdce rozkvétají, tisíce květů moudrosti, v nichž pravda odvěká. Kým je člověk bez Boha? Bohem nadevše milován.
Pokoj našim srdcím v naději a důvěře, s pohledem k nebi.
Radostné a požehnané Velikonoce vám všem.
Vaše paní doktorka